Trojice rozhlasových pracovníků - redaktor, vysokoškolský učitel a herec Národního divadla - kteří se rozhodli vytvořit cyklus pořadů o staleté Praze, nejsou pražští rodáci. Ale snad právě proto si uchovali venkovsky obdivnou lásku k městu, v jehož ulicích a budovách prožili většinu svého života. Proto jim nezevšednělo, proto objevují stále něco nového a podivuhodného při svých občasných procházkách i při všedních cestách do práce a z práce. Věděli, že najdou tisíce vděčných posluchačů, a dohodli se, že si neulehčí práci pouhým záznamem subjektivních pocitů ani krasořečným líčením svých dojmů. Zamítli předčítání předem pečlivě připravených textů v tichu rozhlasového studia a dali přednost živým reportážím z míst, která vyvolávají živé představy dávné minulosti